Malá Marioneta
Jsem Malá Marioneta. Píšu o všem a o ničem. Píšu tak, jak se mi chce. Nedodržuji stylizaci. Nedodržuji pravidla. Píšu vše, co mě napadne. Co se stane. Co je možné i nemožné. Jsem sarkastická. Svéhlavá. Pravdomluvná (pravdu-psaná).
Avokádové Brownies
2020-04-11 20:50:001 velmi zralé avokádo (můžeme nahradit i banánem)3 vejce5 lžic medu200g bílého jogurtu50ml vody30g Holandského kakaa150g špaldové moukyVidličkou jsem si namačkala avokádo, vyklepla 3 vajíčka a přidala jogurt. Směs jsem rozmixovala. Nešlo mi to úplně do jemna a tak jsem propasírovala. Ale jen větší kousky. Potom jsem přidala ostatní ingredience a místo, abych to šlehala, jsem to jen promíchala vařečkou.Směs jsem dala do vysypané formy (olej a mouka nebo olej a kokos) o velikosti 20x30cm. V troubě to lehce stoupne, ale po vytažení zase splaskne. Nelekejte se! je to tak správně.Pekla jsem na 170 stupňů cca 30 min.Hurá a je...
Domácí chléb
2020-04-08 20:39:00Rychlý, chutný a naprosto jednoduchý na přípravu (přesně podle mého gusta)500g hladké mouky1 sáček sušeného droždí1 lžička soli1 lžíce kmínu375ml vodySuché ingredience jsem promíchala dohromady a pomocí lžíce jsem přimíchávala vodu. A následně (hlavně já) použiji ruce a hnětu a hnětu. Samozřejmě, kdo na to má techniku v podobě kuchyňského robota, použije robota. Hnětu (nebo někdo- asi většina- robotuje) do té doby, dokud se těsto přestane lepit. Upřímně, mně se to lepí furt. Dělám tento chléb asi 2x do týdne a jakože bicáky mám slušný.1-2 hoďky mi to kyne v peřinách. potom toho mazlíka vytáhnu z pelíšku a znovu hnětu...
Šestitýdenní hon k mateřství
2018-03-06 12:14:00Ahoj Světe. Právě nastal ten den. Den, kdy mi končí šest týdnů od porodu. Konec mého šestinedělí. Konec. Konečně konec. (!) Po šesti týdnech v bolestech. Po šesti týdnech rekonvalescence. Po šesti týdnech vyčerpání. Po šesti týdnech zmatených pocitů. A konečně... po šestitýdenním maratonu přebalovaní a kojení zjištění, že mě nic krásnějšího nemohlo potkat.Na porodnici jsem nadávala. Pokoj metr krát metr. 3 ženy. 3 novorozenci. 4 dny a 4 noci bez spánku. Netoužila jsem po ničem jiném, než už být doma. Ale doma jsem byla sama. Žádná zdravotní sestra, která by mi píchla injekci od bolesti. Žádná sestra z novorozeneckého oddělení,...
Světe, už máš nového obyvatele
2018-02-20 13:13:00Ahoj Světe.Už je tu. Už je tady náš uzlíček štěstí. Náš uzlíček, na který jsme čekali 9 měsíců. No vlastně osm a půl. Naše vytoužené miminko. Náš syn. Přišel porod. Přišlo šestinedělí. A najednou už je mu měsíc. Ten čas tak strašně utíká. Pod tou hromadou plínek. Kupou nevypraného prádla. Haldou neumytého nádobí. Šest dnů nemytých vlasů a nespočtu poblinkaného oblečení, je tu konečně chvilka na to vám o tom napsat.Porod. To je ten nejkrásnější, nejpřirozenější a naprosto bezbolestný zážitek, jaký může žena prožít. No, dost pohádek a teď vážně. Druhý den po porodu jsem zkonstatovala, že náš syn je...
Těhotenské chutě aneb asi budu vdovou
2017-11-12 13:32:00Ahoj Světe. Právě se dostávám do té fáze těhotenského období, kdy je potřeba, aby měl můj manžel pochopení pro mé těhotenské chutě. Nejde o to, že do sebe láduju páté přes deváté. Ani o to, že jím to, co jsem dřív nejedla, nebo že jím to, co nemá rád on. Jde o to, že mi nedokáže obstarat přesně TO, na co mám chuť. A to je problém. Tak například nákup. Když si potřebuji něco koupit, tak si to prostě koupím. A basta. Mám chuť na čokoládu- koupím čokoládu. Mám chuť na paprikové brambůrky- koupím si paprikové brambůrky (ano já vím, že je...